Divadelní představení-obřad, kde hlavní slovo mají písně – staré písně velikonoční z Moravy, Ukrajiny a Polska. Za písněmi – pár slov a obrazů Bohuslava Reynka. Za nimi – nepatrné děje okolo svátečního stolu. To vše snad nechá písním zaznít tak, že vyjeví něco z toho, co v sobě nesou.
Velikonoce jsou svátky velké, svátky obnovy všeho stvoření, tedy svátky z celého roku nejsvátostnější – lidsky, ne jen církevně. A tak jsou uchovány v písních.
Začátek představení: úterý 15. dubna od 20.00
Vstupné: dobrovolné
Rezervace: ZDE
Prosíme rezervujte se na akci předem, kapacita místnosti je omezena a při jejím překročení dostanou přednost hosté s platnou rezervací.
Co v sobě nesou písně, odhalil Piotr Borowski, duše a duch divadla Studium Teatralne v Polsku. V sedmdesátých letech jezdil s představením po zbytkem světa zapomenutých vsích na východě Polska. Vstupným za představení byly písně. Piotr je nahrával, zaznamenával kdo,kde zpívá, pracoval s nimi v dalších představeních …. a po třiceti letech se s nimi vrátil do těch míst. Chodil od domu k domu těch, kdo již nežijí, a jejich dětem a vnukům pouštěl nahrávky těch písní. Reakce většiny z nich byly podobné: po počáteční nedůvěře k zvláštnímu příchozímu roztávala jejich hrdost-tvrdost, jak se k nim vracel svět jejich předků, svět, ve kterém vyrůstali, a jeho hodnoty, život, na který zapomněli, a který byl – jak říkají – naplněnější smyslem, než ten, který vedou teď. V těch písních se k nim vrátilo to Něco, co nelze popsat slovy, co však písně uchovají.
Ty písně jsou spojnicí epoch, míst a lidí.
Druhým hledáním pak je, jak ty písně zpívat, aby to, co v nich je živé, promluvilo. S divadlem Wegajty jsme zažili velikonoční koledování ve východopolském pohraničí ve vsích, a učili se tamější písně a zpívali je s těmi, kdo se je učili kdysi v dětství od těch, kdo tenkrát byli staří. Na Ukrajině jsme se setkávali s paní Natálií Polovynkou, duší a duchem lvovského centra SLOVO A HLAS. Na vsích se učila vesnickým písním a tomu, jak je zpívat, od těch, kdo je pamatují a celý život zpívají, v klášterech písním klášterním a tomu jak je zpívat, v místech, kde se po staletí zpívají. Však jedny i druhé písně jsou v hloubi o tomtéž.
A potom jsme začali hledat v zápisech a sbírkách písní našich …
RSS