– setkání s tradiční písní a moudrostí, kterou v sobě nese, o třech částech:
1. Dílna tradičního zpěvu a písní
2. Divadelní představení – obřad Písně o krajině, Pánu Bohu a Životě lidském
3. Film Konec písní polského divadelního režiséra Piotra Borowského
1. DÍLNA TRADIČNÍHO ZPĚVU A PÍSNÍ
MORAVSKÝCH, UKRAJINSKÝCH, POLSKÝCH A LOTYŠSKÝCH
Vedou: Zane Perkone (Lotyšsko) a členové a hosté souboru Teď nádech a leť
Na programu bude uvedení do hlasových technik zpěvu tradičních písní pomocí cvičení těla, dechu a hlasu, následně pak písně, jednohlasé i vícehlasé, starodávné.
Účast na dílně ja zároveň pozváním (ne však podmínkou) k částečné účasti v představení Písně o krajině, Pánu Bohu a Životě lidském, které bude následovat po dílně.
Zane Pērkone (Lotyšsko) se začala techniku tradičního zpěvu lidových písní učit před 10 lety u folkloristky Ivety Tāle, zakladatelky Souboru tradičních písní Lotyšské kulturní akademie “Saucējas”, několik let pak byla členkou souboru. “Saucējas” se zabývá studiem a zpěvem tradičních písní a hudby z různých regionů Lotyšska. Se souborem Zane absolvovala výpravy do oblastí, kde se techniky lidového zpěvu a písně dosud uchovaly, učila se od vesnických hudebníků, účastnila se bádání v archivních materiálech. Ovládá specifický zvuk a způsob zpěvu několika regionů, tyto hlasové techniky vyučuje.
Divadlo a ruční nakladatelství Teď, nádech a leť je činné přibližně od roku 2010. Vytváříme divadelní představení a knihy v netradičních výtvarných a prostorových formách, kde se setkávají a protkávají motivy tradiční a aktuální. Inspirací jsou cesty a setkávání s lidmi – s jejich životy, příběhy, zvyky, vírami. Průvodci na cestě jsou písně.
V tradičních kulturách domácích, sousedských i orientálních, a okolo nich, nacházíme moudrost pro dobu současnou. Divadelní inspirací je Polsko, setkávání s rozmanitostí toho, co všechno může znamenat slovo „divadlo“. Zajímá nás uvádění představení v rozmanitých prostorech, i nedivadelních, i bytových.
2. divadelní představení-obřad
PÍSNĚ O KRAJINĚ, PÁNU BOHU A ŽIVOTĚ LIDSKÉM
Divadelní představení-obřad u hodovního stolu z písní moravských, polských, ukrajinských, lotyšských a poezie Bohuslava Reynka a Brunona Schulze, kde zpěvem těch písní zkusíme vyjít za čas a prostor přítomný.
„Písně jsou spojnicí časů a krajin minulých přítomných a budoucích. Písně dávají setkat se s mrtvými a vzdálenými. Písně jsou cesta pouto lék. Písně jsou tělo, duše i duch.“
Vytvořili: Jana Dobešová, Blanka Lhotáková, Kamila Kutálková, Zane
Perkone, David Zelinka, hrají a zpívají tito a další
(představení bylo na divadelním festivalu Audimafor v Hradci Králové oceněno jako významný výtvarně-hudební počin)
3. Projekce filmu KONEC PÍSNÍ (Koniec pieśni – idea a režie Piotr Borowski)
V zimě na přelomu let 1980 a 1981 jsem se s třemi přáteli, herci vydal na „Zimní výpravu“. Přes tři měsíce jsme hráli naše představení v severozápadních regionech Polska v pohraničí s Běloruskem.
Chodili jsme pěšky ode vsi ke vsi, své věci táhli na saních. Navštěvovali jsme vesnice daleko od upravených cest. Potkávali jsme lidi různých národností a vyznání: staroobřadce, Tatary, pravoslavné, Bělorusy, i příslušníky náboženské sekty Wierszalin. Ti lidé nám jako poděkování za představení zpívali své písně, které jsem tehdy nahrával na magnetofonové pásky.
Měl jsem neodbytný pocit, že před mýma očima zaniká starý svět, protože ty vesnice se vylidňují, mladí lidé odcházejí do měst a staří si přestávají pamatovat. Té zimy 1980 jsem lámal lidský vzdor a nedůvěru s vědomím, že sbírám neocenitelné bohatství zanikajícího světa.
V roce 2007 jsem se vrátil do těch míst, abych ty záznamy předal rodinám těch, kteří už nejsou. Nalézání jejich dětí a vnuků bylo naplněním a uzavřením toho, co jsem dělal před 27 lety. Setkání, rozmluvy, které se při nich odehrály, naslouchání hlasům z nahrávek je zdokumentováno ve filmu.
Aby byla zachována autentičnost situací a pravda vzpomínek, film byl točený „živě“, spontánně, bez vstupního aranžování situace. Šlo o přímé velmi osobní odezvy na předky, blízké, na písně; oto, jak zemřelí žijí díky písním ve svých dětech, vnucích, potomcích, a co se děje s písněmi po uplynutí čtvrt století, jakým směrem se dnes ubírá ten starý svět.
Film je uveden s laskavým svolením autora Piotra Borowského, zakladatele, režiséra a herce varšavského divadla Studium teatralne, www.studiumteatralne.pl
To vše na dvoře karlínské čajovny Dharmasala v neděli 31.5. od 16h (dílna) a od 19h představení.
Rezervace ZDE. Počet míst je omezen.
Těšíme se na Vás!
RSS